Czech Racing Kennel
závodní tým saňových psů / sleddogs racing team

IFSS Mistrovství světa Španělsko 2023 (dryland)

Details

Hits: 407

Ólvega, provincie Soria, autonomní společenství Kastilie a León, Španělsko
Nadmořská výška: 1.030 m

 Po Asarně, která byla náš dosavadní největší mushingovej milník, bylo rozhodnuto, že podzimní MS pojedu já. Zbyla nám totiž přesně šestka. Lucčini tři kluci, dvě moje holky a sousedovic třetí. Standardně neideální počet, kdy člověk musí doufat, že až do danýho vrcholu budou všichni psi cajk. Většinou je to doufání marný.

A jelikož se nám naskytla příležitost komplet přebudovat kennel, vlastně takovej totální restart se vším všudy, tak já se věnoval právě tý stavbě a na Lucku zbyl trénink a starost nejen o závodní psy, ale taky o štěňata, kterých jsme si letos nechali víc než kdy v minulosti.

Vše se podřídilo novýmu kennelu, takže jsem tuto sezónu neodjel před MS jedinej závod. Lucka odjela jeden. A ještě v jiný kategorii než bylo třeba. Nicméně v týmu nebyl žádnej roček, všecko již zkušení harcovníci, tak mě to nechávalo vcelku klidným. Navíc, slušnej saňovej pes poběží s kýmkoli, takže jsem se o Lucčiny kluky nebál, byť s nima normálně netrénuju. Nicméně obecně odjet pouhých 13 tréninků doma plus dva tréninky v místě konání MS je teda můj "rekord" :-) Ale Lucka s nima drandila poctivě, za což ji patří velkej dík.

Spojili jsme síly a jeli nakonec ve třech - já, bratr Míša a Jiřík. Bratrův sprinťák, můj přepravák, tři kucí a 19 hundů. Je to takovej strop, na lidi sichr, pes by se nějakej ještě asi vlez. Každopádně to byla ve všech směrech luxusní sestava, snad si to ještě někdy zopakujem.

Týden před odjezdem vypadla z týmu Meda. Prve ji start nedoporučila fyzio a poté rovnou zatrhla ortopedka. Z šestky pětka. Nejstarší buchta v mančaftu Azpi, ségra mýho nej ever psa Conteho, jediná z aktuálního kádru, která ještě pamatuje midovou průpravu, fenka, která mě v Itálii 2018 on-snow v midový šestce v poslední etapě dotáhla ke stříbru a s Pikym taky jediná, která pamatuje zlato z Nybra 2019 dryland, byla taková ne 100%. Takže z pětky čtyři a půl. Klasika.

 Dva tréninky v místě konání. Dvě možnosti vyzkoušet benchwarmry od spolucestujících a po týdenní pauze i Azpi. Nakonec padá volba na Míšovic Draka a Peťana. Díky Míšo.

Trať v první části padá dolů, cca 2 kiláky, přejezd přes pole, kde byl mezičas, poté takovej singltrek, kterej končí pod "dráty" a začíná finální mega rovinka, která postupně stoupá až nad úroveň startu, ale jsou tam mírný hupíky, místy hlubší písek, nahoře štěrkový, žádná nuda jako v Leipě, no a poté ostřejší levá a sjezdík do cíle. Obecně tvrdší trať. Prošoupali jsme tu v tréninku nejednu V.I.P. botku. Na závod už běželi bez, teda moji, Míšovi dle plánu první den ještě s.

Pikyn s Kai v lídru, na swingu Drak a Peťan a Fleck s Lancem na zadáku. První kolo, první šikana, první chyba. Zbytečně vostřejší průjezd, vlít sem do toho 39, Drakovi to uklouzne a už se veze. Než zastavím, než se vymotá, než se to celý srovná, ale nemusím tam jít. Dle Garminu nějakých cca 20 sec. No, snovej start :-) Naštěstí Drak v běhu vypadá dobře a po dojezdu zjišťujem, že má jen lehce odřený stehno zezadu od lajny, jinak večer vypadá ok. A i ráno. Uf. Po prvním kole teda 4. flek, vteřinu za třetím a 18 vteřin za druhým. Samo su na sebe nasranej celý odpoledne, ale večer usínám a říkám si, že to je furt hratelný a prostě to urvu. Nejel jsem tu přecik kvůli výhledům na oceán, Ajfelovce a nejhoršímu fleku ever-bramborovýmu :-)

V nedělu startujem dřív, o poznání chladněji, byť i den předtím to bylo naprosto v pohodě, samým vzrušením nechám lajny u přepraváku, ale top sajtna hendláků vše obratem vyřeší, stejně jako defekt, kterej přivez Mencoš ze svý jízdy (osmičky startovaly první, poté my-šestky). Objednaná kára v červnu ani do listopadu totiž nepřišla a tak jsem velmi rád využil nabídky od Jiříka a jeli jsme oba na té jeho. Díky Jiříku. Mezi našima ktg to vždy vyšlo tak, že jsme měli 15 min na předávku a během tý právě v druhým kole Ondra The Runner zajistil výměnu toho ruplýho kola (který prvně ale musel u někoho sehnat) a ještě ju stih převízt na start, kterej nebyl hned vedle cíle. Famózní servisní práce jak u F1! No a pak už to bylo cajk. Jízda celkově opatrnější, ale i díky tomu, že tentokrát měl smůlu někdo jinej (Dan krátce po startu smotal - hned jsem si vzpomněl na loňskou Leipu a fotku, kterak nás Zuza zachytila asi 300m po startu 1. kola jak hezky stojíme, takže ten pocit znám, ale halt to k tomu patří), tak vše dopadlo tak, jak jsem si říkal pár hodin před tím.
Tedy sice obhajoba nedopadla na výbornou, Jaro nám ujel fest, ale vzhledem ke všem okolnostem su vcelku spokojenej. A i když to byla zajímavá zkušenost, jet šestku s jedním jediným vlastním psem, tak už se fest těším, až zas budu jezdit čistě se svým gangem :-)

No a radost mi udělaly i Conteho (a Roxyny) děti v Jiříkovic mančaftu. Běželo všech pět (v osmičce) a urvali s přehledem první flek. Z týmů (myšleno DS2, DR4, DR6, DR8) zajel hned po Vašíkovi (DS2 - 19:15,8) a Jarovi (DR6 - 19:25,6) třetí nejrychlejší čas (19:34,9). Pro ty co nejezdí se psama, na délkou stejný trati, dryland - tedy bez sněhu, neplatí že čím víc psů, tím rychlejší jízda. Ale 100% platí, že čím víc psů, tím větší šance, aby se něco pokazilo.

Celý česko-slovenský repre ještě jednou gratulace, krásný výkony a parádní atmosféra. Byly to neskutečný medailový žně.

Powered by Carnilove & Aptus! Díky!!

Autor: Andrés Iozzolino

Autor: Ka Mas

Autor: já

Autor: bratr Míša

Autor: Pája Suchánková

Autor: Alča Zbožínková

Tak šel čas...

2010

2012

2017

2023