Mistrovství České republiky ve sprintu v Abertamech, okres Karlovy Vary, Karlovarský kraj
Nadmořská výška: 840 m.n.m.
Těšil jsem se moc. Nikdy jsem tu nebyl a navíc jsem byl zvědav, jak dopadne porovnání s Tobim. I když já jel osmičku a on jen šestku.
Musím říct, že na zdejší lesy byl fakt pěknej pohled. Vysočina je oproti Kruškám mrtvola. Ta malá svině broučí nám požrala už skoro všecko. Smutný to je.
Ale k závodu. Naskytlo se mi takový malý porovnání a prozření. Vezmu např. Louku. Krom toho, co dokázal letos Michal s tratí, aby byla vůbec sjízdná a stále bezpečná i pro ty rychlejší, se musím zastavit i u značení tratě. Někdy mám sice pocit, že třeba ten x-tej kolík už by tam být nemusel, ale na druhou stranu mně ani ostatním helfrům to nic neudělá, tak ho tam prostě zatlučem. Byť je to malej závod, nikdy to nebylo MR, třeba ani nebude, ale Michal to nikdy nepodcenil a dám (jeho) psa do ohně, že ani nikdy nepodcení. Takže se zatlouká, mlíkuje, stavěj áčka, dává síť... a to klidně i jen pro 20 lidí na trati dlouhý 4,4 km. Když dá někdo trénink ještě před závodem, jde se ho zeptat, jestli všecko dobrý a jasný. A stejně tak to udělá i po prvním kole. A kdyby cokoli, půjde a spraví to. Tak stejně se ptala Renča na Radíkově nebo třeba pořadatelé na Mošovcích. A jiní.
Ono je a navždy bude rozdíl jet na kolobce, byť v úctyhodným kalupu jako např. děcka z bedny v SC2, a s osmičkou na závodní káře. A to na trati, která zdaleka není tak jednoduše pro psy čitelná. Samozřejmě se nebavíme o tom, že vám na křižovatce v lese neumí odbočit pes. Ale zcela konkrétně o dojezdu k cíli, kde se za vodárnou, či co to bylo, po odbočení doleva otevře prostranství jak kráva a je to i na videu vidět, já sám hledám, kde je naznačená cesta. Kdesik tam vpravo byly napíchaný kolíky. Bohužel holky si toho na začátku nevšimly a pak už to pro ně bylo pozdě a těžký, byť se je tam snažím navést. A přitom stačila totální kravina - zabít o pět kolíku s mlíkem víc, který by navedly psy k tam těm. Hotovo, vyřízeno.
Vždycky to lze samozřejmě zamáznout slovy, že každej má mít vycvičený lídry. To byl odjakživa argument na každýho, kdo měl něco k trati. A pravda je, že se ukázalo, že tyhle dvě moje holky volant nejsou a i když po loukách běháme, vždy jen po okraji, kde se můžou držet hranice či jiných pro ně vizuálně jasných bodů.
Nicméně můj protiargument ale zůstane stejný. Ideálně každá trať, ale u MR především, by měla být značená naprosto jasně, pro psy zcela čitelně a tak, že po ní bude moct v závodním tempu, ale stále bezpečně, projet rychlý spřežení. Nejsu tu kvůli orienťáku. Tolik k porovnání.
Pak bychom si mohli ušetřit následující bizár.
Rozhodčí: ty a tobě podobní (nj, nejen já, ale i další...) máte 10 vteřin za zkracování.
Já: dle našich řádů časovou penalizaci udělit nelze.
Rozhodčí: hm, stejně ti ji ale dávám.
Konec "diskuze" :-)
Jakej má smysl se pak snažit dát ty naše řády dokupy, když se stejně jede podle toho, co zrovna někomu přijde dobrý. Byť asi dobrá víra nelze upřít, ale prostě podle pravidel to není. To stejný na Biřičce. Tam rozdávali rovnou minutu. No jak vidno, českej mushing má pravidla jako řemen :-) Ale tam ty penalizace byly aspoň uvedený ve výsledcích, tady nikoli.
Nejsem proti nim, ale prvně se musí implementovat do našich řádů. Bylo by fajn se v tomto směru přizpůsobit třeba IFSS. Napomenutí, 15 vteřin penalizace, disk. Ale co už, taky zkušenost.
Sobota hezká. V lídru Mariom s Flo, celá osmička šla vcelku pěkně. První flek, ale jen o pár vteřin.
Neděle už tak hezká nebyla. Do osudnýho momentu šli pocitově snad i líp než první den (bylo chladněji, zrychlili všichni), ale pak to přišlo. Křup, buch, a byl jsem rád, že mě podržely bowdeny :-) Ustřihla se trubka od řidítek. Na káru jsem se sice vydrápal, ale byl to vcelku nezapomenutelnej pocit.. jet na káře s osmičkou bez řidítek. Megaultra štěstí bylo, že zrovna v týhle části to bylo do kopce a nahoře byla jediná kontrola na trati, která mi velmi ochotně přiběhla na pomoc. Za což jim ještě jednou děkuju!! Nakonec všecko dobře dopadlo. Došli jsme nahoru na cestu, kde mě vyzvedla Lucka s Péťou. Pejsci tak poprvý v životě a doufám naposled dokončili špíl autem.
Btw. měl jsem mít za nedokončení druhýho kola závodu DNF, ale z výsledků mě rovnou škrtli.
Lucka jela svoji dvojku Cafu & Fred. Moc nadšená z výkonu nebyla, ale v nedělu si trochu spravila chuť. A s Dumpíkem to holt byla řehole, ale makal jak to jen šlo.
Jinak to byl pěknej závod a stál za tu štreku. Škoda tý káry, ale zas na druhou stranu se to stalo na dost pohodovým místě. Kdekoli jinde to mohlo dopadnout o poznání hůř.
Powered by Carnilove! Díky!!
Garmin ze soboty: zde
Video ze zkracovačky: zde
Video s řidítky (sorry, obsahuje vulgarismy, vypněte si zvuk): zde
Autor: něco Lucka, ale především top handler Péťa Slavíček
obec Březí
okres Žďár nad Sázavou
kraj Vysočina
stát Česká republika
světadíl Evropa
planeta Země