Czech Racing Kennel
závodní tým saňových psů / sleddogs racing team

Alpen-Trail 2018

Details

Hits: 2076

 

Sexten/Sesto, jižní Tyrolsko, severní Itálie. V přírodním parku Drei Zinnen/Tre Cime.
Nadmořská výška: 1.310 m

 

 Další supr zima. Na Horníku zeleno, tak jsem doufal alespoň ve víkendový závodění. Kam jsem plánoval jet, tak tam se to zrušilo. Nebyl sníh. Takže zůstalo u tréninků doma na čtyřkolce. Výsledek byl jedinej - někteří pejsci i přes potřebnou péči rozbitý tlapky a samozřejmě trénink na saních nebo po zmrzlý zemi na káře je nesrovnatelnej.

Ale co, s Fajfkou jsem byl už domluvenej na společným soužití, záloha zaplacená a aspoň nasbírám zkušenosti. A rozhodně jsem nelitoval. Bylo to famózní.

Zdenál nám půjčil karavan (dík!), takže jsme měli v úterý večer sraz u něj. Moje banda šla do Pavlova přepraváku, já zapřáhl karavan a ve středu ráno jsme vyrazili. I s Horstem.

Doma jsem zapomněl garminy v nabíječce, tak jsem použil mobil a endomondo. A pak jsem si ten záznam přehrál do svýho garmin profilu. No nic moc, ale aspoň něco.

 Startovalo se všechny tři dny hromadňákem. Byli jsme asi v pěti řadách. Já ve čtvrtý. Tyhle starty mě baví. Je to zážitek, když cca třicítka týmů společně vyrazí. Krásný šestky a osmičky. Škoda, že to nejde všude.

Start byl od stake-outu 400 m. A přes silnici. Většina lidí si tam prvně hodila saně a pak si šli pro psy.
Trochu nám neklapla domluva, takže ze zapřáhnutí u auta (jinak to už nešlo) byla nakonec na tý silnici trochu trapná estráda. Ale co už. Heini mě zachránil :-) Zbylý dva dny už to bylo cajk. Taky jsem vodil.

Trať začínala v nějakých cca 1300 m.n.m. a táhlým stoupáním, někdy víc, někdy míň, nás vedla do nejvyššího bodu, což bylo 1956 m.n.m. Někde zhruba v půlce trati. Poté se klesalo zpět do cíle. Sjezd byl parádní. Výborná sáňkovací škola. K nezaplacení.

Každopádně se potvrdilo, že moje tréninkový možnosti, co mám doma, na tohle prostě ani omylem nestačí. Opomenu-li, že rozhodně nemám dokonalej trénink a ani psy. Ale Dolomity doma nenasimuluju a bez sněhu to nejde. A já jel doposavad na saních za celou tuto sezónu 2x.

Měl jsem sebou maximální možný počet psů - osm, z kterých jsem stavěl vždycky šestku na start. Robben dojezdil, ale s Frankiem jsem původně počítal. Bohužel měl nejvíc packy v háji, takže musel zůstat doma. A místo něj jel s náma Rambo, ročník 2008. No, byla to pro něj nová zkušenost. Takhle špatnej výsledek na AT nikdy nezažil :-) S Heinim to tu 3x vyhrál a to v původní verzi, nikoli týhle kinder. Ale stejně mě hoodně překvapil. V jeho letech celej ten dlouhej sjezd pořád naplá lajna, pořád neskutečná chuť běžet.. jak kdyby mu byly tři. Do kopce to bylo slabší, ale to u všech. Prostě ty "kopečky" nemáme v nohách.

První etapu byl v lídru Víťa s Mariom. Po pár km mi bylo jasný, že je něco špatně. Víťa (druhej nejstarší v týmu - ročník 2010) byl jak přejetej. Úplně bez šťávy. Sice to dolídroval až do cíle, ale bylo mi jasný, že zítra neběží. Trošku čára přes rozpočet. A druhá byl Ibra. Týden předtím stál. Udělal si něco se zadní packou. Což by nebyl problém, už to bylo v cajku. Ale v tom sjezdu si nějak natáhl či co přední rameno. Takže tady dozávodil. A s těma dvěma jsem fakt počítal :-)
V druhé etapě šlo do lídru mládí. Naděje Conte. Tuto sezónu můj nejlepší pes. Jsem z něj nadšenej. No a vedle něj odpočatá Flo. Ta má pro změnu škaredou ránu na zadní pacce. No, na své pozici nevydržela. Musel jsme ji asi po třetině vyměnit za Mariom. A místo Ibry nastoupil mazák Rambo. Odpočívali teda Víťa a Ibra.
Do třetí etapy se vrátil Víťa místo Flo. Zbytek zůstal beze změn. Udělal jsem chybu a šoupl ho do lídru. Teda dvě. Že jsem ho vůbec postavil a že jsem ho ještě navíc dal do toho lídru :-) Po chvíli jsem ho musel vyměnit opět za Mariom a hned jak to začlo klesat, to zabalil úplně a musel jít do vaku. Což byla taky x-minutová šou, páč tam se mu fakt nechtělo. Už jsme myslel, že ten zip nezavřu. Nakonec jo, ale byl fakt nasranej. Já taky :-) A teda ten sjezd, samá levá, pravá, kolikrát ve čtyřicítce... se psem ve vaku. No, dost blbě jdou ty saně ovládat. Ale v cíli vyskočil z vaku a byl jak rybička. Klasika.

Takže všechny etapy odjeli Conte, Mariom, Azpi a Cafu. A Conte luxusně. I jeho ségra. Škoda, že není o chlup větší. Ale ta chuť běžet je úžasná a furt oba ve cvalu. Tohle krytí se zatím jeví suprově.

Sečteno, podtrženo. Skvělej závod. Skvělá zkušenost. Snad za rok zas. A ještě jednou gratulace Rudovi. Luxusní jízda!!

Druhej cíl sezóny je koncem února Mistrovství Evropy znovu v Itálii. Jen o kousek jižněji. Takže je zřejmý, že to bude mít dost podobnej průběh. Ale nevadí, alespoň si pořádně zasáňkujem.

Powered by Carnilove! Díky!!

 

Kategorie: 6 psů

1. etapa: 30,5 km - 1 hod 28 min 10 sec - endomondo na mobilu

Tým: Víťa+Mariom, Conte+Ibra, Azpi+Cafu

2. etapa: 30,5 km - 1 hod 31 min 14 sec - endomondo na mobilu

 

Tým: Conte+Flo (později výměna s Mariom), Azpi+Mariom, Cafu+Rambo

3. etapa: 30,5 km - 1 hod 35 min 33 sec - endomondo na mobilu

 

Tým: Víťa (později výměna s Mariom)+Conte, Azpi+Mariom, Cafu+Rambo

Celkem: 91,5 km - 4 hod 34 min 57 sec

Průměrná rychlost: 20 km/hod

Umístění: 7.

Kompletní výsledky: zde

 

Relive: zde

Reportáž ze závodu: zde

 

 

 Autor: Horst Maas

 

Jediná fotka na saních :-)

 

Autor: já

 

Conte je jedinej trotl, kterýho nemůžu pustit. Zatím. Ale my se to naučíme.

 

 

 

Druhá etapa

 

Třetí etapa. Dík Eriku za pomoc na startu.

 

 

 

 

 

 

 

Autor: Erika Pfeiferová