Czech Racing Kennel
závodní tým saňových psů / sleddogs racing team +420 602 737 676

MS Švédsko 2019 Zuberec 2020 MS Francie 2019 MS Francie 2019 Old Musher Race 2018 Louka 2018 ME Itálie 2018 Tři Studně 2015 Zuberec 2013

MS Švédsko 2019


Zuberec 2020


MS Francie 2019


MS Francie 2019


Old Musher Race 2018


Louka 2018


ME Itálie 2018


Tři Studně 2015


Zuberec 2013


<<
>>

IFSS Mistrovství světa Německo 2015

 

Mistrovství světa v Bernau im Schwarzwald, Německo
Nadmořská výška: 893 m

 

Bylo vcelku jasný, že na výsledek tu nepojedem. Že to spíš bude můj malej závod s Karlem Habermannem. A taky že byl. A taky jsem ho, stejně jako v Polsku, prohrál :-)

Standartní formát ME a MS, tedy 3 etapy, tj. 3x plusmínus 40 km. V tomto případě měla jedna etapa 41 km (např. loni na ME ve Finsku to bylo 43 km/1 etapa). První etapa byla kvůli teplu zkrácena na půlku, tedy něco lehce přes 20 km. Zbylé dvě už měly normální délku.

Jako na BR, i tady jsem měl sebou jenom 7 psů. A stejně jako tam, i zde jsem poprvé (a samozřejmě naposled) střídal psa až v poslední etapě. Tým klasika: Robben, Víťa, Figo, Hazard, Deco, Cocu a jediná čiči mezi vořechama - Ina.
Bohužel, jako spousta ostatních, jsem si z Border Rushe přivezl brutální průjem. Ze sedmi psů to koupili čtyři. Z toho oba bráchové - moji lídři, na kterých to celý stojí. Prvně padl Figo, pak Deco, Robben a nakonec Víťa. Krom průjmu, začali i zvracet, samozřejmě tím pádem nežrali a hubli. Takže jsme jen stáli, dávali 2x denně entizol po dvou tabletách a vážně přemýšleli nad tím, že to pravděpodobně odpískáme. Naštěstí ten lék zabral, kluci přestali být apatičtí, začli si pomalu hrát, ale hlavně se jim vrátila chuť k jídlu! Takže jsme dokonce v neděli a úterý odjeli trénink. Víťa, jelikož to chytl poslední, vypadal jedinej nejistě. Ale nakonec se taky stihl dát do kupy a tak jsme si mohli všichni sbalit a vyrazit.

Jel jsem opět s Michalem a jeho Ushi, kterej si dal v pátek skijoring 1 a v neděli štafetu s Peťou Krupičkou (taky SKJ1) a Jirkou Mencákem (C - sprintová čtyřka).

Závod byl dle mýho vydařenej. Organizace bez problému - ok, trochu jsme skuhrali, že v ten pátek jedem ve vedru, argumenty obou stran se daly pochopit, nakonec to bylo, jak to bylo. Každopádně podmínky pro všechny stejný. Stake-out byl nakonec taky příjemnej. Ale hlavně, byli tu lidi!! Jakože diváci. Ve Finsku jediní diváci byli pořadatelé a handleři. Kdesi jsem četl, že tu v neděli (bylo krásný počasí, v sobotu sněžilo a v pátek jsou většinou všude na světě slušný lidi v práci) bylo 7000-9000 platících diváků! Což vytvořilo fakt parádní atmosféru. Btw. 8 EUR stála vstupenka.

Trať byla na dvě kola, s tím, že do druhýho se vjíždělo asi 50 m od cíle. Rozuměj, cíl byl rovně a těsně před ním se odbočilo doprava a jelo se znovu. Divácky rozhodně atraktivnější než obyč start, pak dvě hodiny nuda a poté cíl. Ale ne všichni musheři z toho byli odvázaný, tedy hlavně jejich psi :-)

Trail byl rozhodně náročnější než v Polsku. Hned za startem se vystoupalo nahoru pod les, potom taková příjemná zvlněná pasáž lesem, loukama a pak hup a padalo se dolů. Nejnižší bod byl na nějakým cca 9. km a odtud se stoupalo zpět nahoru na 15. km. Příjemných šest do kopce. Pak to už zas bylo mírně horedole až do cíle. Tedy do druhýho kola :-) No, bez běhání a pedálování by to nešlo. Ale to nejde žádnej závod. Legrační, jak si někteří myslí, že sáňky jsou jen o vození se. Se šestkou fakt ne. Ale rubou i kluci s dvanáctkou, prostě je to závod. Vozit se můžeš doma na tréninku.

První etapu jsem ještě nechtěl dát Víťu do lídru (po tý nemoci, jak to bude zvládat atd.), tak tam šel Cocu. Ale vcelku záhy jsem ho musel vyměnit právě za Vítka. Nějak odmítal běžet. Uprostřed trailu to bylo vcelku hluboký, x-krát se tam probořil a bylo vidět, že se mu to dost nelibí. Ale to byla jediná situace, kdy bylo potřeba měnit pozici psa v týmu. Robben s Víťou to pak bez problému celý odlídrovali. Zkušenost je na nich vidět, takže z lidí, kteří tleskali a křičeli, neměli vůbec žádnej stres. Odbočit do druhýho kola bylo to nejmenší. Žádný přibrždění a rozmýšlení, jestli radši domů nebo teda fakt ještě jednou, prostě pohoda. Alespoň toto jsem nemusel řešit.

Samozřejmě v neděli už byla únava znát, i když jsme po dvou průběžných šestých místech (v pátek a sobotu) zajeli třetí nejlepší čas, takže jsme nakonec skončili celkově čtvrtí. Jak říká Tobi, kterej si tenhle pitomej flek vyžral o den dřív v hromadňáku čtyřek, to je lepší být sedmej než bramborovej. Stát pod bednou je nejmíň :-) Na druhou stranu, Tobi přišel o medaili na posledních třiceti metrech, já v prvním kole. Takže mě to zas tak mrzet nemusí a asi nemrzí. Naopak, byť s nezanedbatelnou ztrátou na prvního, měl jsem fakt radost jak pěkně doběhli v neděli do cíle. To už Cocu odpočíval v přepraváku a na jeho místě běžela Ina.

Každopádně pěkná tečka za sněhovou sezónou 2014/2015.

Powered by Carnilove! Díky!!

 

 

Kategorie: MD6 - spřežení do 6-ti psů

1. kolo: 54 min 20,9 sec - 20,5 km - 22,63 km/hod - GARMIN

Tým: Robben + Cocu (Víťa), Hazard + Figo, Víťa + Deco

2. kolo: 2 hod 3 min 0,5 sec - 41 km - 20 km/hod - GARMIN

Tým: Robben + Víťa, Hazard + Figo, Cocu + Deco

3. kolo: 2 hod 5 min 25,4 sec - 41 km - 19,61 km/hod - GARMIN

Tým: Robben + Víťa, Hazard + Figo, Ina + Deco

Celkem: 102,5 km - 5 hod 2 min 46,8 sec

Průměrná rychlost: 20,31 km/hod

Umístění: 4. z 12.

Ztráta na první místo: 18 min 9,5 sec

Kompletní výsledky: zde


Relive: zde

Video z první etapy, první část

 

 

Video z první etapy, druhá část

 




Autor: Tobi, kompletní album: zde


 

 

Autor: Florian Bachmann

 

Autor: Sudkurier

 

 

obec Březí
okres Žďár nad Sázavou
kraj Vysočina
stát Česká republika
světadíl Evropa
planeta Země